AKTUALITY

Letní kurzy už pomalu klepou na dveře. Ještě je možné se přihlásit jak na kurz základních technik meditace klidu Dibba-Vihára, tak na dva intenzivní kurzy meditace všímavosti a vhledu Satipatthána-Vipassaná.

Meditovat? Ale jak? Návod na meditaci klidu...

Láska v Buddhově pojetí. Návod na meditaci dobrotivosti...

Co je meditace? Více zde...

PŘEDNÁŠKY

Rozvoj pozitivních kvalit mysli

přednáška ctihodného Ottarannyány, 23. září, 17.00 hod., Olomouc, Café Naše adresa

KURZY MEDITACE

on-line přihláška na kurz

meditační kurzy - podrobná nabídka

Dobrotivost pro každý den, kurz meditace mettá

24.–27. září 2010, učitelé: ctihodný Ottaranyána Sayadó, Lukáš Mezuliánek, Roman Hytych

Satipatthána-Vipassaná, meditace všímavosti a vhledu

kurz 1: 11.–24. července 2010, učitelé: Roman Hytych, Lukáš Mezuliánek

kurz 2: 25. července – 7. srpna 2010, učitelé: ctihodný Áyukusala Thera, Zdeněk Trávníček, centrum Mosty v lukách, Loučka

Meditace dobrotivosti (mettá) – návod

úryvek z knihy Mirka Frýby Umění žít šťastně (Argo, Praha 2003), 3. kapitola: Strategie solidarity.

Poznámka: Žádný návod nemůže nahradit kvalifikovanou instrukci poskytnutou učitelem Dhammy. Pro důkladné osvojení technik meditace doporučujeme návštěvu meditační skupiny nebo absolvování kurzu meditace.

(...) Následující instrukce jsou opět pozváním k experimentu. Účinnost a užitečnost zkoušených postupů si má takto prokázat každý sám pro sebe. Vlastní zkušenost má větší přesvědčující hodnotu než jakékoliv teoretické vyvozování.

Metodicky jsou rozvíjeny strategie solidarity v návaznosti na meditaci všímání nádechu a výdechu nebo při večerním reflektování proběhlého dne, anebo když už jsou dobře nacvičeny, mohou být použity přímo v některé z konkrétních každodenních situací. Nejprve budeme však cvičit první stupně rozvíjení dobrotivosti — a to se záměrem, milý čtenáři, milá čtenářko, objevit u sebe sama ty již existující vlohy a zárodky mettá, vyzdvihnout je, podpořit a živit je v jejich růstu. Tím se dostáváme do oblasti prožívání kattu–kamjatá–čhanda, neboli sklonů vedoucích k záměru jednat, jež jsou na preverbální úrovni. Nejsou to tedy žádná slova, žádné myšlenky, nýbrž neverbální pohyby mysli. Jen zvažování a rozhodování se děje na verbální úrovni, přičemž však můžeme používat slova k tomu, abychom zaznamenávali a označovali stavy a pohyby mysli, dávali tak změnám nálady pojmenování. Když tímto způsobem účelově posílíme vztah mezi skutečností mysli a jí označujícím slovem, můžeme pak příslušnými pojmenováními také spouštět postupy žádoucích pohybů mysli a změn nálady.

Přípravná cvičení pro mettá — rozvíjení dobrotivosti

Pro veškerá cvičení mettá volíme jako první příjemné, krásné prostředí bez poruch. Abychom vypnuli své zapojení do všeho každodenního, tak si například nejprve vychutnáme několik minut všímavého spočívání u dechu; dvě nebo tři minuty postačí. Abychom mohli vycházet z pohody a dobra, uděláme nejprve opravdu vše pro naše vlastní pohodlí.

Základem rozvíjení dobrotivosti jsou dvě přípravná cvičení, ve kterých se učíme dobro moudře pojímat a pojmenovávat. Jak se to dělá, není pro nás ničím zcela novým — vraťte se na chvíli, milá čtenářko, milý čtenáři, na konec první kapitoly a osvěžte si svou dovednost provádět kroky joniso–manasikára.

I zde v přípravných cvičeních pojímání složek stavu mysli mettá nám půjde o zachycení prožitků během děje konkrétních událostí. Nejprve si nacvičíme dovednost znovuprožívání pasivně přijímaného dobra, pak znovuprožívání naší aktivně dobré vůle tak, jak to známe ze skutečných událostí, jejichž záznamy jsou uloženy v pokladnici našich životních zkušeností.

Nácvik provádíme podobně, jako jsme to dělali na konci první kapitoly. Zvolíme si konkrétní příjemnou událost a zpřítomníme si nejprve jen její začátek, průběh a konec. Pro zpřítomnění si pasivně prožívaného štěstí vyhledám ve své pokladnici životních zkušeností vzpomínku na událost, která probíhala v klidné pohodě bez napětí, bez smyslné žádostivosti či jiného vzrušení. Děláme–li toto přípravné cvičení ve skupině, je výhodné si krátce popovídat o každé události, kterou si vybrali jednotliví členové.

Tak a teď už do toho! Zaujměte pohodlnou pozici tak, abyste nebyli rušeni žádným tělesným nepohodlím. Položte si tuto knihu před sebe, abyste si mohli číst jednotlivé kroky instrukce. Nejprve se velmi zběžně podívejte na všechny kroky, na první slova každého z nich v tabulce „Moudré pojímání pasivního prožitku pohody a blaha“. A teď je začněte jednotlivě provádět. Vždycky, když si přečtete jeden krok, zavřete oči a proveďte jej. Oči otevřete zase, až si budete potřebovat přečíst další krok instrukce.

Moudré pojímání pasivního prožitku pohody a blaha

• Ujistím se, že sedím opravdu pohodlně a nerušeně.
• Vyhledám vzpomínku na konkrétní událost, v níž mi bylo opravdu dobře, šťastně.
• Představím si obraz se všemi podrobnostmi celé situace, klidné a příjemné. Zpřítomním si prožitky všech smyslů, jež se vážou na tuto událost. Setrvám v této vzpomínce asi minutu nebo dvě.
• Zaznamenám tělesný pocit, který v souvislosti celé vzpomínky prožívám. Ostatní jednotlivosti nechám vyblednout, všímám si jen tohoto pocitu štěstí.
• Označím tento příjemný pocit jedním slovem, jako například „šťastný“, „v míru“, „spokojený“ atp. Třeba najdu ještě vhodnější pojmenování této blahé nálady.
• Setrvávám v takto zpřítomněném šťastném prožívání, toto cítění zcela vychutnávám.
• Dovoluji tomuto pocitu štěstí, aby ještě dále sílil. Velmi si přeji, „kéž je mi dobře“ (tak, jako v té vzpomínané situaci).
• Opakovaně vyslovuji vnitřním mluvením přání: „Kéž je mi dobře, šťastně!“

Samozřejmě je zapotřebí tyto kroky několikrát po sobě vyzkoušet, nejprve pomaleji, pak rychleji. Může se stát, že některý krok není zcela jasný. Někteří meditující mi dokonce říkali, že si vůbec nedokážou vzpomenout na žádnou situaci, ve které by byli šťastni. V takovém případě je dobré si vzpomenout nejprve na nějakou velmi obtížnou situaci a hned na to na situaci, ve které došlo k úlevě — právě ta událost ochabnutí utrpení a jeho zmizení je štěstí.

Na předchozí cvičení pasivně přijímaného dobra — jakmile jsme toto alespoň trochu zvládli — má bezprostředně navazovat cvičení moudrého pojímání aktivně dobré vůle. Jde o to, s důvěrou (saddhá), že umíme být dobří otevřít svou mysl pro všímání si své dobré vůle. Také zde může mít někdo potíže vybavit si konkrétní událost, v níž šlo o to pomoci někomu ke štěstí a spokojenosti. Stačí si dokázat vzpomenout na ono aktivní hnutí mysli, když jsme dávali nějakému dítěti bonbón nebo jiný dáreček s jasným záměrem obšťastnit ho. Nebo jsme opatrně šli po špičkách okolo někoho, koho jsme nechtěli rušit ve spánku. Nebo to může být situace, jak nějaký starý člověk nastupuje do tramvaje a já si při tom myslím „Ať se mu to povede, ať neupadne…“ a už, už chci přiskočit a tomu staříkovi pomoci. A právě toto „už, už chci přiskočit a pomoci“ je kattu–kamjatá–čhanda — to nejdůležitější hnutí mysli používané při strategiích solidarity, extáze a moci.

• Ujistím se, že sedím opravdu pohodlně a nerušeně.
• Vyhledám vzpomínku na konkrétní událost, v níž jsem přál(a) nějaké osobě, aby jí bylo opravdu dobře, anebo dokonce jsem i něco pro to dělal(a), aby tato osoba měla příjemné prožíván, byla nerušena, byla šťastná.
• Představím si obraz se všemi podrobnostmi celé události. Zpřítomním si především prožitky záměru jednat v dobré vůli a opakovaně teď a tady znovu tento záměr v mysli provádím.
• Vedu svou pozornost k záměru jednat v dobré vůli a všímám si svého sklonu, svého postoje k oné konkrétní osobě, které v té situaci chci pomoci.
• Opakovaně vyslovuji vnitřním mluvením přání: „Kéž je této osobě dobře, mettá, kéž je tato osoba šťastna!“

Mettá–bhávaná — vyzařování dobrotivosti

Přípravnými cvičeními jsme se naučili moudrému pojímání (joniso–manasikára) pocitu štěstí a hnutí dobré vůle. Je nám známa prožitková skutečnost, která se označuje slovem mettá. Také umíme mettá odlišit od různých znetvoření lásky, která jsme předtím analyzovali. Můžeme tedy začít s nácvikem vyzařování dobrotivosti, mettá, jež lze používat v každodenních situacích. Jsou dvě základní metody vyzařování dobrotivosti, které se kombinují při pokročilé meditaci mettá–bhávaná: na osobu cílené rozvíjení dobrotivosti a nezměrné vyzařování dobrotivosti. Při obou metodách vycházíme z uvědomění si dobrého pocitu blaha u sebe sama.

Cílené rozvíjení dobrotivosti

Vyberte si z okruhu svých známých člověka, který je dobrotivý a nikdy vás nezranil. Můžete předpokládat, že u takové osoby je přítomna mettá ve velkém rozsahu. Proto je pravděpodobné, že i mimosmyslové vyzařování této osoby vám bude během cvičení nápomocné. Pro nácvik cíleného záření mettá se mají volit jen žijící osoby. Tím, že nevolíme žádné zemřelé, vylučujeme nebezpečí patologických zápletek. Abychom předešli znetvořením mettá, nevolíme žádné osoby, s nimiž nás spojují erotická přání nebo přivlastňující záměry. Při nácviku cíleného záření mettá bychom zpočátku neměli volit také žádnou osobu, s níž jsme zapředení do nevyřízených záležitostí.

• Sedím pohodlně, můžu i krátce spočinout ve všímavosti dýchání, načež si zpřítomním onen blahý pocit šťastné, klidné, spokojené situace.
• Vzpomenu si na obličej jednoho dobrotivého, lásky hodného, laskavého člověka, s nímž mne nevážou žádné zápletky. Obraz tohoto obličeje udržuji nehybný před svým vnitřním zrakem.
• Zpřítomním si opět onen blahý pocit, který ve mně budí představa té šťastné, klidné, spokojené situace, s níž jsem prováděl(a) přípravná cvičení.
• Znovu se vracím k obrazu obličeje zvolené dobrotivé osoby. Přeji si „Ať je dobře této osobě, jako já chci prožívat štěstí, ať je tato osoba šťastna!“
• Používám jako spouštěče nacvičená slova „mettá“, „blaho“, „dobře“, „v míru“, jimiž umím pojímat pasivní i aktivní prožitky blaha a dobré vůle.
• Udržuji obraz obličeje té cílené osoby před vnitřním zrakem a opakuji vnitřním mluvením „Kéž je …xy… šťasten / šťastna!“
• Spočívám několik minut v prožitkové skutečnosti mettá.

Zkoušení různých variací postupu a opakování pokusů nabudit a rozvíjet stále silnější mettá je klíčem k úspěchu. Někdy může dojít k tomu, že se během cvičení nečekaně probudí zlé sklony; třeba si najednou všimneme agresivního impulsu (chuť někomu vynadat nebo mu dát facku atp.) přicházejícího zčista jasna. Takový impuls či sklon jednoduše jen zaznamenáme, označíme jej pojmenováním „porucha, porucha“ a vrátíme se k původnímu účelu cvičení. Kdyby se začaly takovéto poruchy hromadit, přerušíme pro ten den cvičení a uvědomíme si, že zřejmě jde o samovolné čištění mysli, podobné čištění těla průjmem nebo pocením. Je to v určitém smyslu výraz pokroku, který znamená, že jsme pronikli do hlubších oblastí mysli. Při intelektuálním zpracování těchto výkalů mysli si však dáváme pozor na to, abychom se nezabředli do přídatných výčitek sami sobě. Později se naučíme s těmito problémy zacházet pomocí technik, které jsou součástmi strategií extáze a meditace vhledu.

Nezměrné vyzařování dobrotivosti

Při tomto cvičení vycházíme z pocitu blaha, lokalizovaného ve středu hrudi či oblasti srdce, jež se stává zdrojem dobrotivosti. Často při tom dochází ke spontánním prožitkům vnitřního světla. Vzniku těchto prožitků vnitřního světla se dá taky trochu napomoci tím, že si představíme sami sebe jako zářící kouli nebo sluníčko, vysílající všemi směry lásku a přijímající odevšad energii, která se mění ve světlo. Světlo se nesnažíme nijakým způsobem sami zabarvit. I když někdy zjistíme postupná zbarvení, obvykle od medové barvy, přes červenavou, žlutou a zelenavou až po modrou, nevěnujeme jim žádnou zvláštní pozornost. Stačí, že víme, že nezbarvené světlo je jistě nezávadné a při vyzařování mettá to nesporně nejlepší.

Abyste se naučili celý postup vyzařování dobrotivosti, může vám ze začátku pomoci, když si následující instrukce — které jsou tentokrát poněkud delší — nahrajete s patřičnými přestávkami na magnetofon a budete si je pak při cvičení poslouchat. Možná bude ale stačit, když si před sebe položíte tuto knihu a při prvních pokusech se do ní občas podíváte, podobně jako jsme to dělali při rámcových cvičeních moudrého pojímání.

• Zpřítomňuji si ten blahý pocit, který ve mně budí představa oné šťastné, klidné, spokojené situace (provádím tento krok po krátkém zklidnění například pomocí všímavosti nádechu a výdechu).
• Jako spouštěč a zesilovač používám svoji standardní formuli „Kéž je mi dobře, kéž jsem šťasten / šťastna, bez problémů, bez zášti — štěstí!“
• Představím si obličej té osoby, na níž mám nacvičeno cílené záření mettá, zaměřím se na ni pomocí formule „Kéž je …xy… šťasten / šťastna!“
• • • Představím si všechny bytosti, které existují směrem přede mnou — a tuto představu vnitřním mluvením komentuji „Bytosti přede mnou, blízké, vzdálené, až do nekonečna…“
    • Otvírám svůj vnitřní prostor směrem dopředu a přeji „Kéž jsou všechny bytosti přede mnou šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
    • Vnitřně se skláním dopředu (neměním ale vnější tělesnou posici) tak, jako bych chtěl(a) něco darovat, přičemž dále posiluji toto hnutí mysli opakováním formule „Kéž jsou všechny bytosti přede mnou šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
  • • Představím si všechny bytosti, které existují směrem za mnou — a komentuji „Bytosti za mnou, blízké, vzdálené, až do nekonečna…“
    • Otvírám svůj vnitřní prostor směrem dozadu a přeji „Kéž jsou všechny bytosti za mnou šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“

      Vnitřně se skláním dozadu tak, jako bych chtěl(a) něco darovat, přičemž dále posiluji toto hnutí mysli opakováním formule „Kéž jsou všechny bytosti za mnou šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“

  • • Představím si všechny bytosti, které existují nalevo ode mne — a komentuji „Bytosti nalevo ode mne, blízké, vzdálené, až do nekonečna…“
    • Otvírám svůj vnitřní prostor směrem nalevo a přeji „Kéž jsou všechny bytosti nalevo ode mne šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
    • Vnitřně se skláním nalevo tak, jako bych chtěl(a) něco darovat, přičemž dále posiluji toto hnutí mysli opakováním formule „Kéž jsou všechny bytosti nalevo ode mne šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
  • • Představím si všechny bytosti, které existují napravo ode mne — a komentuji „Bytosti napravo ode mne, blízké, vzdálené, až do nekonečna…“
    • Otvírám svůj vnitřní prostor směrem napravo a přeji „Kéž jsou všechny bytosti napravo ode mne šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
    • Vnitřně se skláním napravo tak, jako bych chtěl(a) něco darovat, přičemž dále posiluji toto hnutí mysli opakováním formule „Kéž jsou všechny bytosti napravo ode mne šťastny, bez problémů, bez zášti — šťastny!“
  • • Představím si všechny bytosti, které existují směrem pode mnou — a tuto představu vnitřním mluvením komentuji a dále rozvádím „Bytosti pode mnou; matka země, která dýchá s přílivem a odlivem oceánů; ale i bytosti nižších světů, pekelných světů utrpení, čerti, démoni, …“
    • Posílám přání dobra směrem dolů, nenabízím oněm bytostem svoji mysl, ale přesto přeji „Kéž jsou všechny bytosti pode mnou šťastny, kéž ustane utrpení bytostí nižších světů, kéž i ony budou šťastny!“
    • Blahosklonně přijímám existenci nižších bytostí, pokud se před mým vnitřním zrakem vynoří, obdarovávám je dobrotivostí, přeji „Kéž jsou všechny bytosti nižších světů šťastny!“
  • • Představím si všechny bytosti, které existují směrem nade mnou, nejen prostorově, ale i bytosti, které jsou na tom lépe než já, bytosti vyšších světů — a tuto představu vnitřním mluvením komentuji a dále rozvádím „Bytosti nade mnou; galaxie, které dýchají rozpínáním a stahováním; systémy kosmické inteligence a energie, bytosti vyšších světů, nebeských světů, bohyně a bohové, andělé, dévové, …“
    • Otvírám svůj vnitřní prostor směrem nahoru a přeji „Kéž jsou všechny bytosti nade mnou šťastny!“
    • Jako bych stoupal(a) vzhůru, posílám mettá všem vyšším bytostem a otvírám se jejich blahodárnému působení. Silně si přeji „Kéž jsou všechny bytosti nade mnou šťastny, vzájemně v harmonii, kéž jsou mně positivně nakloněny a nápomocny!“
    • Dále posiluji toto hnutí mysli opakováním formule „Kéž jsou všechny bytosti nade mnou šťastny, vzájemně v harmonii — šťastny!“
• Otvírám svou mysl na všechny strany, posílám mettá všemi směry kolem sebe, jakož i pod sebe a nad sebe — a doprovázím to opakováním formule „Kéž jsou bez výjimky všechny bytosti šťastny!“
• Obracím svou mysl dovnitř ke zdroji vyzařování mettá, který visualisuji jako světelnou kouli, prožívám sebe sama jako slunce a doprovázím to přáním „Kéž jsem šťasten / šťastna!“
• Spočívám v přání dobra a zvětšuji jeho zdroj, rozpínám světelnou kouli na celý kosmos bez hranic „Kéž jsou všechny bytosti šťastny!“

Zdůrazněme si ještě jednou: při těchto sedmi krocích mettá–bhávaná se nejedná o žádné myšlení. Co nacvičujeme a provádíme jsou pohyby mysli, jsou to preverbální zaměření mysli, změny nálady, otvírání a rozšiřování prostorů prožívání. Slova instrukce, pojímání, představy, formulace rozhodnutí — to vše jsou jen spouštěče a zesilovače, které poukazují na prožitkovou skutečnost, vedou k ní a působí na ni.