AKTUALITY

Letní kurzy už pomalu klepou na dveře. Ještě je možné se přihlásit jak na kurz základních technik meditace klidu Dibba-Vihára, tak na dva intenzivní kurzy meditace všímavosti a vhledu Satipatthána-Vipassaná.

Meditovat? Ale jak? Návod na meditaci klidu...

Láska v Buddhově pojetí. Návod na meditaci dobrotivosti...

Co je meditace? Více zde...

PŘEDNÁŠKY

Rozvoj pozitivních kvalit mysli

přednáška ctihodného Ottarannyány, 23. září, 17.00 hod., Olomouc, Café Naše adresa

KURZY MEDITACE

on-line přihláška na kurz

meditační kurzy - podrobná nabídka

Dobrotivost pro každý den, kurz meditace mettá

24.–27. září 2010, učitelé: ctihodný Ottaranyána Sayadó, Lukáš Mezuliánek, Roman Hytych

Satipatthána-Vipassaná, meditace všímavosti a vhledu

kurz 1: 11.–24. července 2010, učitelé: Roman Hytych, Lukáš Mezuliánek

kurz 2: 25. července – 7. srpna 2010, učitelé: ctihodný Áyukusala Thera, Zdeněk Trávníček, centrum Mosty v lukách, Loučka

Texty (ke stažení v pdf)

Mirko Frýba: Satipatthána–Vipassaná
Principy výuky meditace všímavosti a vhledu

(...) Když pracuji s lidmi, kteří již něco vědí o Dhammě a už si vyzkoušeli meditaci, tak předpokládám, že jim jde o to dosáhnout toho nejvyššího cíle Buddhova učení, to znamená překonat utrpení a zbavit se všech příčin utrpení. Dosáhnout tedy toho nejvyššího štěstí — nibbány. S tímto cílem před očima ty lidi vedu k tomu, aby získali dovednosti pro harmonizování a ovládání své mysli a aby dokázali tyto dovednosti využít na cestě vhledu. Takže zaprvé získat dovednosti jak regulovat svoji mysl, to znamená vyvažovat pět schopností mysli, paňča–mano–indrija. Vztah mezi saddhá a paňňá, samádhi a virija to všechno vybalancovává sati. To je první cíl výuky, pomoci meditujícím, aby se rozchodili na té cestě, která vede přes jednotlivá poznání vhledu vipassaná–ňána až k cíli nejvyššímu... celý text v pdf

Jak žije Samaní Tissá v Evropě?

(rozhovor Evy Mezuliánkové a Libuše Peticové, bývalé ctihodné Tissy, 17. 7. 2007 na Doubravce)
(..) Eva:   Mám takový postřeh, takový pocit, že ty jsi šla za mnišku už jako zralá osoba, nešla jsi tam za nějakým dobrodružstvím, nebo, což je dnes módní, dát se ordinovat za mnišku, aby to ostatní obdivovali. Ale tys tam šla s plným vědomím. Věděla jsi, do čeho jdeš? Splnilo ti to tvé očekávání?
Libuše:    Trvalo mi tak půl roku, než jsem k tomu dozrála, že to tedy udělám, že půjdu za mnišku. Ale nebylo to pro mne jednoduché rozhodnutí. Když jde člověk za mnicha nebo mnišku, tak se musí vzdát všeho. Byť je to jen dočasně.  Musíš odevzdat všechno, co máš ráda. Odevzdáš vlasy, oblečení, vzdáš se jména, majetku i svých nejbližších, dětí, rodičů. Nemáš nic. Je to svým způsobem taková malá smrt. Zemřeš jako laik a narodíš se jako mnich nebo mniška někde úplně jinde a musíš se začít učit všechno, co k mnišskému životu patří. Máš holou hlavu, jedny šaty, mísu a nové jméno. To všechno jsem už věděla. No bylo toho dost a bylo to pro mne náročné. Přesto jsem to podstoupila, protože ta touha po svobodě je silná. Tak jsem odjela na Srí Lanku. ... celý text v pdf